Nedělní večer se pro každého, kdo kdy páchl k Swing Wings, rovná tančírně v Atlasu – a vynechat jednu, natož hned několik za sebou, vyvolává u nejednoho z nás absinenční příznaky. Než se budeme moci k tradičním atlasům vrátit, rozhodli jsme se vás s týmem našich DJů zabavit alespoň na dálku. Každou neděli dostane DJ, který by ten večer zrovna hrál, prostor podělit se s vámi o to, co mu bude milé: o playlist, který by ten den nejspíš zazněl, o tip na umělce, nebo třeba aktuálně oblíbenou skladbu. Za celý tým doufám, že se nám tak povede ony abstinenční příznaky alespoň trochu zmírnit 🙂
V neděli 5. dubna by v Atlase hrál Vojtěch Novotný. Tady je jeho tip:
Piano je pro mě asi nejzajímavější jazzový nástroj, jak pro tanec, tak poslech. Rozhodl jsem se tedy podělit se o něco málo o jednom z jeho velikánů. Není to sice můj úplně nejoblíbenější pianista (tento titul náleží Oscaru Petersonovi), ale i tak stojí za to. Každý velký jazzový muzikant má svůj styl a svůj unikátní příběh, který ho ovlivňuje od narození do smrti, a tak jsem se chtěl pro tentokrát podívat právě na Hinese.
dummy
Earl Hines Orchestra – Deep Forest.
Earl Hines Orchestra – Deep Forest. Tato skladba byla takzvanou „signature tune“ Hinesova orchestru.
Earl pochází z muzikantské rodiny z Pittsburghu (PA). V mládí začal hrát zprvu na dechové nástroje, ale záhy přešel na piano a u toho už zůstal. Velmi rychle se vypracoval a už v 17 se hraním živil. Roku 1921 ve svých 18 letech se stal spolu se zpěvákem Lois Deppem první černým umělcem, jehož vystoupení bylo v Americe vysíláno v rádiu. Jen pár let poté následovalo jeho osudové setkání.
Roku 1925 se přestěhoval do Chicaga kde potkal Louise Armstronga. Spřátelili se a založili spolu kapelu – Louis Armstrong and his Hot Five, která se zapsala do dějin jako jedna z nejvýznamnějších raných jazzových kapel.
dummy
Louis Armstrong and Earl Hines – Weather Bird.
Louis Armstrong and Earl Hines – Weather Bird. Čím více do minulosti jdeme (Skladba je nahrána dne 7. 12. 1928), tím horší je kvalita nahrávek a piano bohužel tak často ani nejde slyšet. Proto jsem vybral tuhle skladbu, která je pouze duet. Hines na piano, Armstrong na trubku.
Po organizačních problémech a osobních neshodách opustil Earl Armstrongovo uskupení a založil si vlastní orchestr, který hrával v Grand Terrace Café v Chicagu. Tady působil dalších 12 let do roku 1940. Nahrál nespočet nahrávek, odehrál nespočet koncertů. S orchestrem také cestoval po Spojených Státech a vystupoval. V této době byl také oblíbeným pianistou mafiána Al Capone, který měl v Grand Terrace Café podíl.
Z této doby pochází velké množství mě oblíbené taneční hudby jeho orchestru. Jeho piano je bohužel často celkem v pozadí ale orchestr má spoustu originální tvorby, unikátní zvuk, a je velmi muzikální pro tanec (Například úvodní nahrávka pochází z této doby). Uvedu několik dalších písní, kde snad uslyšíme Earla i hrát 🙂 .
dummy
Earl Hines Orchestra – Easy Rhythm
Earl Hines Orchestra – Easy Rhythm. Dlouhou dobu jsem si skládal párovou choreografii na tuto písničku. Bohužel k tomu zatím nedošlo, a tak doufám, že mi ji nikdo zatím neukradne, když se o ni podělím 😀 . Rád bych vypíchl Saxofonové sólo, nedošel jsem na to kdo ho provedl (jazz-on-line uvádí, že na saxofony hráli Willie Randall, Budd Johnson a Franz Jackson).
Sydney Bechet & His New Orleans Feetwarmers featuring Earl Hines - Ain’t Misbeahvin‘
Earl Hines Orchestra – Piano Man
Earl Hines Orchestra – Piano Man. Tohle je písnička, kterou napsal sám Earl jako poctu jinému slavnému Jazzovému pianistovi, se kterým se měli ve velké vzájemné úctě. Artu Tatumovi (ten zas naoplátku věnoval Earlovi několik svých slavných vystoupení).
Roku 1940 se mu orchestr rozpadl kvůli druhé světové válce (polovina orchestru byla narukována). Po pokusu s kapelou 11 ženských muzikantů (nemůžou narukovat) a pár dalšími tak oficiálně skončila pro Earla éra big bandu a tím taky končí naše druhá kapitola. Earl se však nadále s přestávkami (až do své smrti v roce 1983) věnoval hudbě. Nevěnoval se ale čistě swingu, posouval jazz dál, a tak je například považován za jednoho ze zakladatelů bebopu.
Ke swingu se ale vracel i později (například na rok se dal zase dohromady s Louisem Armstrongem) a jeho obrovské množství tvorby občas obsahuje skladby na které lze tančit. (I ty netaneční jsou fajn ale my jsme swingaři 🙂 ).
dummy
Earl Hines – On The Sunny Side of the Street (solo - 1965)
Earl Hines – On The Sunny Side of the Street (solo – 1965). Krásná ukázka jeho pozdější tvorby, krásně ji vystihuje popis samotného Hinese který říkal, parafrázuji: „Jsem průzkumník. Pořád něco hledám. A často se v muzice ztratím. A lidé, co mě znají, chápou, když se u hraní směju, protože ví, že se snažím najít cestu zpět. A to se mi líbí. Když pak skončím s nahrávkou a říkám si ‚Já nevěděl že takhle to taky jde‘. “
Earl Hines & Stéphane Grappelli – There Will Never Be Another You (1974)
Earl Hines & Stéphane Grappelli – There Will Never Be Another You (1974). Jedna z mých oblíbených netanečních skladeb, ve spolupráci s legendárním houslistou a parťákem Djanga Reinhardta Stéphanem Grappellim.
Earl Hines – Hash Brown (1966)
Earl Hines – Hash Brown (1966). Pozdní, avšak taneční skladba.
Nakonec přikládám ještě krátký playlist s hudbou i několika dalších slavných swingových pianistů a jeden vtip.
Co dělá swingař v době karantény? Swing in!
Vojtěch Novotný
